Matematika je klíčovou dovedností pro budoucnost, ale české školství se potýká s alarmujícím nedostatkem učitelů technických oborů. Jakub Nešetřil, úspěšný podnikatel a zakladatel startupu Apiary, se proto rozhodl jednat a spoluzaložil Nadační fond Matematika Česku, jehož cílem je podporovat učitele matematiky, fyziky a informatiky. V rozhovoru Jakub Nešetřil vysvětluje, proč je matematika nejdůležitější gramotností 21. století, jaký dopad má nedostatek učitelů na vzdělávací systém a co můžeme udělat pro změnu. Kromě okamžité podpory hledá systémová řešení, která by mohla situaci v českém školství dlouhodobě zlepšit. Fond poskytuje finanční pomoc pedagogům v prvních pěti letech praxe, aby je motivoval zůstat ve školství. Přihlásit se můžete do 15. března 2025, odkaz najdete v článku.
Jste známý ve startupové komunitě, ale mezi učiteli vás pravděpodobně mnoho z nich nezná. Mohl byste se představit a sdílet svůj osobní příběh, který vás přivedl k myšlence založit projekt Matika Česku?
Jakub Nešetřil: Samozřejmě. Moje profesní cesta začala jako programátora. Založil jsem a po mnoho let vedl technologický startup Apiary, který jsem nakonec prodal společnosti Oracle v Silicon Valley. Po návratu do Česka jsem založil neziskovou organizaci Česko.Digital.
Důvodem bylo, že jsem si uvědomil, že Česká společnost je technologicky nadaná a velmi otevřená inovacím. V evropském kontextu patříme mezi premianty v přijímání nových technologií, ale tuto schopnost dostatečně nevyužíváme v celospolečenském prostoru. Právě proto vzniklo Česko.Digital.
Tuto organizaci jsem řídil tři roky a od začátku jsem věděl, že ji budu chtít jednou předat dál. Jsem spíš zakladatelský typ manažéra než ten, který udržuje a spravuje dlouhodobě. Když jsem hledal novou výzvu, která by mi dávala hluboký smysl, přišel za mnou Petr Zahradník.
Petr už provozoval projekt Matika Česku v rámci nadace firmy QMiners. Spojuje nás společné zázemí – oba pocházíme z matematických rodin, naši otcové jsou profesoři na Matematicko-fyzikální fakultě. Ačkoliv jsme se rozhodli nevěnovat se matematice profesionálně, hluboce si uvědomujeme její důležitost. Matematika není jen o počítání, ale o tréninku mysli, rozvoji kritického a logického myšlení.
Tohle poznání bylo pro nás klíčové a přišlo nám alarmující, když jsme zjistili, že právě v oblastech matematiky, fyziky a informatiky chybí ve školství nejvíce učitelů. Věk jejich průměru je nejvyšší, což ukazuje, že se blíží velký problém.
Matematika je dle našeho názoru nejdůležitější gramotnost 21. století. Na rozdíl od jiných oblastí vzdělávání bude matematika potřebná i za 50 let. Když jsme spojili tento fakt s kritickým nedostatkem pedagogů, pochopili jsme, že jde o celospolečenské téma, které je nutné řešit.
Mám zkušenost z Česko.Digital s identifikací oblastí, ve kterých má Česko tradičně silné postavení a které bychom měli posilovat. Mezi ně patří technologie a matematika. Dříve jsme byli na špičce v mezinárodních testech matematiky a výherci matematických olympiád. Já, Petr Zahradník a Michal Pěchouček, jsme měli to štěstí, že jsme vyrůstali v prostředí kvalitní matematické výuky, ale vidíme, že dnešní generace takové štěstí už nemá. A právě proto jsme se rozhodli jednat a založit Matiku Česku.
Děkuji za krásnou odpověď. Další otázka je už trošku konkrétnější a týká se samotného vzdělávacího systému. Na jaký problém v českém školství podle vás narážíme nejvíc, pokud jde o nedostatek učitelů matematiky, fyziky a informatiky? Myslíte si, že stát v tomto ohledu selhává?
Jakub Nešetřil: Mám raději proces hledání řešení než hledání viníka. Myslím si, že je to mnohem konstruktivnější způsob, jak se nad tím zamýšlet. Školství je formováno mnoha aktéry, kteří na něj mají vliv. Jedním z nich je stát, zastoupený ministerstvem školství a ministerstvem financí. Pak zde máme zřizovatele škol, kteří se někdy finančně podílejí na jejich provozu a rozhodují o jejich vedení. Dále jsou zde ředitelé škol, pedagogové a dokonce i rodiče. Ukazovat na jednoho viníka je redukcionistické a nic neřeší. Mnohem plodnější je diskuze o tom, co lze udělat pro zlepšení situace.
Co tedy můžeme udělat, aby se situace zlepšila?
Jakub Nešetřil: To je složitější otázka. Nechci se prezentovat jako expert na školství po pouhých šesti měsících, co se tomuto tématu věnuji. Je to moje full-time práce a dělám to s velkým úsilím, ale přiznávám, že řešení teprve hledám. Fakta jsou jasná: pokud sečteme matematiku, fyziku a informatiku, jde o oblasti s největším nedostatkem učitelů v celém českém školství. Tito učitelé mají také nejvyšší věkový průměr.
Vidíme, že problém není rovnoměrně rozmístěn po republice. Nejvíce se projevuje ve velkých městech a některých regionech, například na Karlovarsku. Asi 80 % škol v České republice udává, že má zásadní problém s nalezením učitelů matematiky a fyziky. Důvodem je, že absolventi pedagogických oborů s technickým zaměřením mají na trhu práce mnohem lépe placené příležitosti.
Například v Praze a Brně jsou nástupní platy učitelů velmi nízké oproti jiným oborům. Mladí učitelé, kteří právě zakládají rodiny, zvažují, zda si mohou dovolit zůstát ve školství, když jim jiné profese nabízí dvojnásobek až trojnásobek platu.
U fyziky je situace ještě horší. Například v Praze a Středočeském kraji lze studovat učitelství fyziky pouze na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde každý rok absolvují pouze jednotky studentů. Z nich polovina ani nenastoupí do škol a druhá polovina ze školství brzy odchází. Statisticky na 3 miliony obyvatel vzniká ročně pouze jeden dlouhodobě působící učitel fyziky, zatímco každý rok kvůli věku odchází asi 50 učitelů.
Matematika a fyzika jsou do jisté míry prostupné, a tak často matikáři učí fyziku a naopak. I v matematice je ale tento trend zřetelný. Počet chybějících učitelů v těchto oborech každý rok narůstá.
To považujeme za prioritu číslo jedna. Zlepšení pedagogické kvality a rámcových vzdělávacích plánů je sice důležité, ale pokud nemáme dostatečně kvalifikované učitelē, tak je to jen teoretická diskuze. Když tři tisíce lidí učí matematiku jen proto, že o to byli požádáni ředitelem, není realistické očekávat, že se budou dále vzdělávat.
Celkově platí, že učitelé chybí všude, ale tento problém je nejpalčivější v technických oborech. Musíme hledat způsoby, jak tento nedostatek vyřešit.
Kde vidíte hlavní příčinu toho, že se mladí lidé do pedagogických oborů, zejémna matematiky, nehrnou?
Jakub Nešetřil: Naše práce v Nadačním fondu Matematika Česku se dá rozdělit do dvou polovin. První je okamžitá pomoc, kdy letos rozdělujeme mezi učitele částku deset milionů korun. Podporujeme nastupující učitele matematiky, fyziky a informatiky, kteří jsou v prvních pěti letech praxe. Právě tato skupina je nejohroženější, často se rozhodne odejít. Naše intervence už dnes přímo pomáhá pedagogům, kteří by jinak ve školství nezůstali. Jde o okamžité řešení, ale není dlouhodobě udržitelné.
Současně hledáme systémová řešení. Změny ve vzdělávacím systému se projevují až za šest, někdy až deset let. Velkým problémem je nedostatek dat. K dispozici máme pouze jednu významnější datovou sadu, a to z roku 2019. Za celých 35 let od revoluce se tedy pracuje pouze s jediným datovým bodem. Ministerstvo školství letos možná přidá druhý, což je sice pokrok, ale stále nedostatečné.
Lepší by bylo mít pravidelný sběr dat včetně registru žáků a učitelů, kde by bylo jasně vidět, kolik pedagogů do školského systému přichází, odkud přicházejí, a kolik jich naopak odchází.
Zvyšování platů může mít efekt, ale bez relevantních dat je obtížné analyzovat důsledky těchto opatření. Ideálně bychom měli sledovat vliv zvýšení platů v horizontu jednoho až dvou let na počet pedagogů, kteří reálně nastoupili do škol a na řádové změny v přihláškách na pedagogické fakulty. Mladí lidé, kteří se rozhodují pro kariéru, se dívají na to, jak budou vypadat jejich platové podmínky za pět let.
Opravdu viditelné změny v kvalitě vzdělávání a dopad na žáky se projevují až za deset let. Když se změní počet uchazečů o pedagogické fakulty, potřebují nejprve vystudovat, projít pedagogickou přípravou a pak se zapojit do vzdělávacího systému. Proto je potřeba dlouhodobá strategie a nejen okamžité intervence.
Podle čeho vybíráte uchazeče o finanční podporu? Pětiletá praxe je zřejmě klíčová, ale jsou ještě další faktory, které zohledňujete?
Jakub Nešetřil: Ano, hlavním kritériem je pětiletá praxe, ale důležité je také, jak aktivně učitelé pracují se svými žáky. Ptáme se jich, jakým způsobem vedou výuku, zda se věnují mimoškolním aktivitám nebo podporují studenty nad rámec běžné výuky. Všichni naši učitelé se musí přihlásit do Global Teacher Prize, kterou v Česku organizuje EduIn. Chceme je motivovat k profesnímu rozvoji. Nově spolupracujeme s Nadací Křídla, kde hledáme způsoby, jak podpořit vzájemné vzdělávání mezi učiteli.
Loni byl náš program ještě v omezeném rozsahu, proto nebyl výběr tak intenzivní. Letos je projekt mediálně viditelnější a hlásí se nám mnohem více učitelů, proto pečlivě zvažujeme další kritéria, která budeme transparentně komunikovat. Uzávěrka přihlášek bude 15. března, takže se učitelé mohou stále hlásit. Největší radost máme, když učitelē nominují jejich žáci.
Přihlásit se můžete na webu www.matikacesku.cz
To znamená, že žáci mohou přihlásit svého učitele sami?
Jakub Nešetřil: Ano, a je to opravdu krásné vidět, když nám studenti píší, jak moc si váží svého pedagoga a jak jim pomohl. To je ta nejlepší reference, kterou učitel může dostat. Učitelé se samozřejmě mohou hlásit i sami, nemusí čekat, až je někdo nominuje.
Zmínil jste spolupráci s Nadací Křídla. Jak vypadá spolupráce s organizacemi jako Učitel naživo nebo Začni učit?
Jakub Nešetřil: Jsme s nimi v pravidelném kontaktu. Na rozdíl od nich se soustředíme na konkrétní problém nedostatku učitelů matematiky, fyziky a informatiky. Oni přistupují ke školství celoplošně, zatímco my se snažíme zdůraznit, že tento nedostatek je asymetricky vychýlen. Snažíme se organizace jako Začni učit a Učitel naživo podpořit, aby tuto asymetrii reflektovaly a hledaly specifická řešení. Například jsme společně pracovali na registru žáků a učitelů, který by pomohl sledovat efektivitu jednotlivých vzdělávacích metod.
Jakou roli ve vašem projektu hrají osobnosti jako Michal Pěchouček nebo Robert Plaga? Nebojíte se, že zapojení Roberta Plagy, coby politické osobnosti, by mohlo projekt prezentovat jako politickou kampaň?
Jakub Nešetřil: Jsem rád, že k projektu přitahujeme silné a zkušené osobnosti. Michal Pěchouček je zakladatel Centra umělé inteligence na ČVUT a bývalý technický ředitel Avastu. Je to úžasný příklad propojení akademického renomé a hlubokých znalostí v oblasti matematiky a umělé inteligence. Robert Plaga byl široce vnímán jako jeden z nejlepších ministrů školství. Hledáme řešení, a k tomu potřebujeme odborníky, kteří znají, jak funguje státní správa.
Pokud by se Robert Plaga stal ministrem školství, naše spolupráce by se přerušila, aby nedošlo ke konfliktu zájmů. Ale už teď je skvělé, že s námi spolupracuje na strategiích a hledáme systémová řešení společně.
Jak vás osobně ovlivnila zkušenost s americkým vzdělávacím systémem? Jak se podle vás liší od toho českého, zejména pokud jde o podporu a ohodnocení učitelů?
Jakub Nešetřil: Moje osobní zkušenost s americkým vzdělávacím systémem je poměrně omezená, protože moje děti byly ještě v mateřských školkách, když jsme se vrátili zpět do Česka. Co je však výrazně patrné, je obrovská míra sebevědomí, kterou si Američané budují už od mala. To jsem viděl i ve své podnikatelské zkušenosti – schopnost amerických podnikatelů se prodat a být průbojní je oproti Evropanům na zcela jiné úrovni. Nejde jen o postkomunistické dědictví, podobné rozdíly vidím i u Britů, Francouzů nebo Italů.
Další specifikum amerického školství je všudypřítomný strach a protiteroristické drily. Například děti jsou trénovány na situace, kdyby přišel ozbrojený útok a musely se skrýt na toaletách. Tento aspekt je v Evropě naprosto nepředstavitelný.
V USA univerzity a školy získávají značnou podporu od soukromého sektoru. Myslíte si, že by šlo podobný model silnější spolupráce mezi firmami a školami rozvinout i v Česku nebo v EU?
Jakub Nešetřil: Spousta rozdílů mezi USA a Evropou je kulturní. Americký privatizovaný systém financovaný z velké části soukromým sektorem způsobuje, že se vzdělávání stává komerčnějším. Nevidím důvod, proč bychom se měli snažit vyrovnat Americe v komercionalizaci školství, ale určitě bychom se měli inspirovat v oblasti spolupráce mezi univerzitami a firmami, především v transferu akademického výzkumu do komerční praxe a startupů.
Hlavními překážkami jsou více kulturní než institucionální. V Evropě panuje větší obava z podnikání a nejistota při uvádění nových projektů na trh. Také existuje určitá nedůvěra mezi akademickým a soukromým sektorem, což brzdí rozvoj společných projektů.
Poslední otázka: Co byste vzkázal studentům nebo čerstvým absolventům, kteří zvažují učitelství matematiky, ale váhají?
Jakub Nešetřil: Pokud uvažujete o studiu matematiky, jsem hluboce přesvědčen, že jde o jednu z nejlepších investic, jakou do sebe můžete udělat v 21. století. Kvalitní matematické vzdělání vám otevře dveře do mnoha oblastí a nabídne stabilitu zaměstnanosti.
Zároveň učitelství matematiky není jen o vzdělávání další generace, ale i o hlubokém smyslu a naplnění z vaší práce, kterou vám třeba jiné zaměstnání v oboru nenabídne. Pevně věřím, že podmínky pro učitelé matematiky, fyziky a informatiky jsou v současnosti neudržitelné a tedy do budoucna se budou jen zlepšovat.
Aktualizace: Matika Česku získává podporu univerzit a rekordní dar
Nadační fond Matika Česku nedávno dosáhl významných milníků ve svém úsilí o zlepšení situace ve vzdělávání. Dvě největší české univerzity, Univerzita Karlova a Masarykova univerzita, s fondem podepsaly memorandum o spolupráci a společně upozorňují na kritický nedostatek učitelů matematiky, fyziky a informatiky. Díky spolupráci fond získá přístup k interním datům o počtech studentů a absolventů učitelských oborů, což pomůže lépe cílit podpůrné programy.
Další důležitou novinkou je rekordní individuální dar ve výši 10 milionů korun, který Matice Česku věnoval podnikatel Richard Valtr, zakladatel softwarové společnosti Mews. „Česko má obrovský potenciál, ale bez kvalitního matematického vzdělání nám talent proteče mezi prsty,“ uvedl Valtr. Díky této podpoře se fond chystá rozšířit svůj program finanční pomoci pro začínající učitele a ještě intenzivněji pracovat na dlouhodobých systémových řešeních pro české školství.
Rozhovor pro vás vytvořilo nakladatelství Vividbooks. Prohlédněte si Vividbooks Matematiku:
Nebo se přihlaste na naše DVPP webináře zdarma:
