Současné vzdělávání v České republice čelí zásadní systémové reformě, která představuje nejvýznamnější změnu od zavedení rámcových vzdělávacích programů (RVP) v roce 2005. Od školního roku 2025/2026 budou základní školy moci zavádět nový revidovaný rámcový vzdělávací program, který směřuje ke kompetenčně pojatému kurikulu. Tato reforma klade důraz na rozvoj klíčových kompetencí, které jsou zásadní pro adaptaci v rychle se měnícím a komplexním světě jednadvacátého století.
Kontext a cíl revize
Cílem této reformy je poskytnout dětem nejen znalosti, ale také schopnost tyto znalosti aplikovat v praxi a dále je rozvíjet. Tento přístup se zaměřuje na to, aby žáci byli připraveni na život v nepředvídatelném a rychle se měnícím prostředí, kde je důležitá schopnost přizpůsobit se změnám a efektivně řešit problémy. Během odborné debaty s názvem „Kurikulum pro jednadvacáté století“, která proběhla v Centru Pant, diskutovali odborníci o implementaci tohoto nového kurikula a jeho dopadech na český vzdělávací systém.
Jiří Nantl: Potřeba kompetencí v rychle se měnícím světě
Jiří Nantl, náměstek ministra školství, zdůraznil, že důraz na kompetence představuje nutnou reakci na současné technologické změny, včetně nástupu umělé inteligence, a na dynamiku rozšiřování znalostí.
„Pro úspěch ve 21. století je nezbytné, aby žáci získávali nejen vědomosti, ale především dovednosti, které jim umožní efektivně řešit problémy, kriticky myslet, komunikovat a spolupracovat,“ uvedl Jiří Nantl.
Podle Nantla je klíčové, aby vzdělávání nebylo jen o memorování informací, ale především o jejich praktickém využití a rozvoji schopností, které pomohou žákům uspět v komplexním světě.
Rozvoj klíčových kompetencí
Nové kurikulum klade důraz na osm klíčových kompetencí, které zahrnují různé oblasti rozvoje žáků:
Kompetence k učení: Schopnost efektivně se učit, organizovat si vlastní učení a kriticky hodnotit získané informace.
Digitální kompetence: Zvládnutí digitálních nástrojů a schopnost orientovat se v digitálním prostředí.
Kompetence personální a sociální: Rozvoj schopností spolupracovat, řešit konflikty a aktivně se podílet na životě společnosti.
Kompetence občanské: Schopnost rozumět fungování společnosti, respektovat lidská práva a aktivně se zapojit do demokratického procesu.
Kompetence pracovní: Schopnost využívat znalosti a dovednosti v pracovním prostředí, flexibilně reagovat na změny a spolupracovat s ostatními.
Kompetence k řešení problémů: Schopnost identifikovat problémy, analyzovat je a nacházet efektivní řešení.
Komunikativní kompetence: Schopnost efektivně se vyjadřovat, naslouchat ostatním a vést dialog.
Kompetence k podnikavosti: Rozvoj iniciativy, kreativity a schopnosti realizovat své nápady v praxi.
Matěj Bulant: Integrace znalostí a hodnot
Matěj Bulant, ředitel odboru kurikula odborného vzdělávání, zdůraznil, že revize RVP neznamená rezignaci na znalosti, ale naopak jejich zkvalitnění. Kompetenční přístup integruje vědomostní složku se složkou praktickou a hodnotovou.
„Smyslem je, aby se děti neučily pouze fakta, ale také jak s těmito fakty nakládat, aplikovat je a hodnotově je integrovat do svého života,“ řekl Matěj Bulant.
Takto pojaté vzdělávání má zajistit vyšší úroveň funkční gramotnosti, a to jak čtenářské, tak matematicko-logické. Tento přístup směřuje k tomu, aby se žáci stali nejen znalostně vybavenými, ale i schopnými aplikovat své znalosti v reálných situacích.
Výzvy implementace nového kurikula
Implementace nového kurikula však přináší i řadu výzev. Jednou z klíčových otázek je, jak zajistit, aby všechny školy byly schopné adaptovat nové metody výuky a aby se nezvětšovaly rozdíly mezi jednotlivými regiony či školami. Podle odborníků bude klíčové poskytnout dostatečnou podporu učitelům a ředitelům, aby se mohli s novým přístupem sžít a aplikovat jej efektivně ve své každodenní práci.
Jedním z největších problémů při implementaci nového RVP je rozdílná úroveň připravenosti jednotlivých škol a pedagogů. Mnoho škol může mít omezené zdroje, což zahrnuje jak finanční, tak personální možnosti. Vzdělávání a podpora učitelů budou klíčové pro úspěšnou implementaci – bez dostatečného zaškolení a pochopení nového kurikula se mohou rozdíly mezi školami dokonce prohlubovat.
Jiří Nantl zmínil, že jedním z hlavních úkolů bude také změnit přístup učitelů, kteří často sami nemají zkušenosti s kompetenčně pojatým vzděláváním:
„Naše přirozenost se tomu trochu vzpírá, protože jsme sami byli vzděláváni především ve znalostech. Musíme však pochopit, že schopnost aplikovat znalosti a orientovat se v neustále se měnícím prostředí je dnes klíčová.“
Dalším aspektem je otázka infrastruktury a technického vybavení škol. Nové metody výuky často zahrnují moderní technologie a digitální nástroje, které nejsou vždy všude dostupné. Pro zajištění rovných příležitostí musí stát zajistit, aby všechny školy měly přístup k potřebnému vybavení a technologiím. Bez toho hrozí, že implementace nového kurikula nebude rovnoměrná a některé školy zůstanou pozadu.
Zajištění podpory a spolupráce mezi školami, sdílení dobrých praxí a vytvoření komunit učitelů může být dalším důležitým faktorem. Výměna zkušeností a sdílení úspěšných postupů mohou pomoci eliminovat rozdíly mezi školami a zlepšit celkovou úroveň vzdělávání.
Podpora klíčových kompetencí s Vividbooks
Vividbooks jsou učebnice, které pomáhají učitelům naplňovat klíčové kompetence a usnadňují přechod na nové rámcové vzdělávací programy (RVP). Díky naší metodice, kombinaci interaktivních aktivit a promyšlenému obsahu, mohou učitelé zjednodušit proces výuky pro sebe i žáky. Níže je uveden přehled, jak Vividbooks podporují rozvoj klíčových kompetencí:
Kompetence k učení: Vividbooks pomáhají žákům získávat informace uceleně, porozumět problematice a aplikovat naučené v praxi. Pracovní listy, interaktivní lekce a experimenty vedou k učení skrze zkušenost a objevování, což podporuje rozvoj této kompetence.
Komunikační kompetence: Při společném řešení problémů se žáci učí efektivně komunikovat – formulovat své názory, naslouchat ostatním a reagovat. Vividbooks podporují diskusi ve třídě prostřednictvím otázek, které vedou žáky k zamyšlení a formulování odpovědí, čímž rozvíjejí schopnost vyjadřování a respektu.
Kompetence k řešení problémů: Materiály jsou navrženy tak, aby žáci postupně překonávali překážky a učili se na základě chyb i úspěchů. Tento přístup vede k rozvoji vědomostí a dovedností potřebných pro řešení problémů.
Digitální kompetence: Program Vividboard umožňuje žákům vytvářet vlastní obsah, což rozvíjí jejich digitální dovednosti. Interaktivní prvky, jako jsou animace a vizualizace, činí učení atraktivním a přístupným, a tím přispívají k rozvoji digitálních kompetencí.
Rozvoj kritického myšlení: Vividbooks kladou důraz na badatelskou činnost a reflexi. Žáci se učí analyzovat informace, klást otázky a přicházet s vlastními závěry, což vede k rozvoji kritického myšlení.
Vividbooks tedy poskytují komplexní podporu při rozvoji klíčových kompetencí, které jsou základem moderního vzdělávání. Učitelům usnadňují přechod na nové RVP tím, že přinášejí hotové a praktické materiály, připravené k okamžitému použití ve výuce.
Revize kurikula v České republice představuje zásadní krok směrem k modernizaci vzdělávacího systému a přizpůsobení se potřebám 21. století. Klíčovou výzvou bude nejen samotné zavádění nového rámcového vzdělávacího programu, ale také změna přístupu k výuce tak, aby byl kladen důraz na rozvoj kompetencí, které jsou nezbytné pro úspěšný život v rychle se měnícím světě.