Výuka přírodopisu se proměňuje a čelí novým výzvám, jak se adaptovat na měnící se potřeby společnosti a vzdělávání. Univerzita Karlova a pedagogové jako Karel Vojíř hledají cesty, jak přírodopis oživit, propojit s moderními vzdělávacími přístupy a nabídnout žákům více než jen tradiční memorování. Spolupráce mezi univerzitami, učiteli a iniciativami jako Vividbooks vytváří nové možnosti pro rozvoj aktivního učení a kompetenčně zaměřeného přístupu.
Karel Vojíř, který se na těchto aktivitách podílí, vidí budoucnost výuky přírodopisu pozitivně. On a autorský tým zastoupený Univerzitou Karlovou dodělávají novou knihu Vividbooks Přírodopisu s názvem „Člověk“, která bude klíčovým nástrojem pro osmý ročník a nabídne komplexní pohled na lidské tělo, jeho funkce i propojení s každodenním zdravím. V rozhovoru se s námi podělil o to, jaké změny probíhají ve vzdělávání, jaké jsou výzvy současného kurikula a jak se snaží propojit vědecké myšlení, ekologii a praktické dovednosti do výuky.
Vítek Škop: Vítám vás, Karle, díky moc, že jste si na mě udělal čas. Dalo by se říct, že držíte prst na budoucnosti výuky přírodopisu, protože učíte budoucí studenty na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a zároveň organizujete konference, které se zaměřují na vzdělávání v přírodopise. Jaká je podle vás budoucnost výuky přírodopisu?
To je velmi složitá otázka hned na začátek, ale pokusím se odpovědět. Já osobně vidím budoucnost přírodopisu pozitivně. Přírodní vědy obecně nabývají v naší společnosti stále většího významu, a to se akcentuje i na politické úrovni. Vědy jako takové jsou klíčové jak pro rozvoj nových technologií, tak pro oblast medicíny a další odvětví, která mají zásadní význam pro společnost. To jsou odvětví, která jednoznačně patří mezi priority. Nicméně zároveň platí, že před námi stojí velké výzvy.
Druhý pohled na budoucnost přírodopisu je ten, že vnímám velké množství lidí, kteří se o vzdělávání aktivně zajímají a chtějí něco změnit k lepšímu. Nejde o snadnou cestu, protože faktorů, které ovlivňují vzdělávání, je opravdu mnoho. Ale věřím, že výuka přírodopisu se bude postupně proměňovat a posouvat k více aktivnímu a propojenému učení. Budeme se více zaměřovat na propojení s dalšími vědními obory a to, aby žáci rozvíjeli nejen znalosti, ale i dovednosti, které jsou pro život důležité. Myslím si, že v Česku jsme na dobré cestě.
Vítek Škop: To zní zajímavě. Když se podíváme zpátky, jak si pamatuju přírodopis ze školy, často to bylo o memorování různých druhů rostlin a zvířat. Mohl byste vysvětlit, co znamenají ty nové aktivní přístupy, které dnes ve výuce přírodopisu používáme?
Samozřejmě. Asi si nemůžeme nalhávat, že memorovací postupy zcela zmizely. Navíc i ty mají v některých případech své místo. Také nemůžeme tvrdit, že všechny školy už přistoupily na nějakou kompletně novou metodu výuky. To by ani nebylo možné nebo rozumné.
Co se ale děje, je určitá evoluce. Na úrovni kurikula a rámcových vzdělávacích programů se jednoznačně řeší důraz na rozvoj kompetencí. To znamená, že učivo má být prostředkem pro rozvíjení dalších znalostí, dovedností i postojů, nikoliv cílem samotným. Na mnoha školách už vidíme, že vzdělávání se zaměřuje na to, aby žáci nebyli jen plní izolovaných faktů, ale aby dokázali své znalosti použít v praxi. Důležité je, že se české vzdělávání neubírá čistě pragmatickou cestou připravovat žáky jen na profesní dráhy, ale rozvíjí je komplexně tak, aby obstáli v různých životních situacích.
A to je i směr, kterým se snažíme jít s našimi učebními materiály. Nabízíme možnosti, které podporují nejenom rozvoj znalostí, ale i propojení těchto znalostí s praktickými dovednostmi a vědeckým myšlením.
Vítek Škop: To je opravdu fascinující. Vy jste také zmínil rámcovou revizi RVP. Jakým směrem myslíte, že se tato revize bude ubírat? A je to podle vás dobrý směr?
Směr, kterým se revize ubírá, je do značné míry evoluční. Mluvíme-li konkrétně o rámcových vzdělávacích programech pro základní vzdělávání, zachovává se princip klíčových kompetencí, který je nám již dobře znám. Nově se přidávají i základní gramotnosti, což je logický krok směrem k modernímu vzdělávání. Pracuje se s logikou, že profil žáka tvoří kompetence, které se rozvíjejí prostřednictvím různých vzdělávacích oborů. Tohle není úplně nové, a základní myšlenka je z mého pohledu správná.
Cílem všeobecného vzdělávání není vytvářet odborníky na konkrétní témata už na základní škole, ale rozvíjet žáky široce a komplexně. Revize se snaží propojit kompetence a konkrétní vzdělávací obsahy tak, aby bylo jasnější, jak spolu souvisejí. To, jestli se tento záměr povede, je však během na dlouhou trať. Bude to záležet nejen na dokumentech, ale hlavně na tom, jak se to implementuje ve třídách. Takže ten opravdový úspěch reformy bude záviset na učitelích a jejich možnostech tyto změny realizovat.
Vítek Škop: Vy spolupracujete na vzdělávacích materiálech s Vividbooks. Jak podle vás můžou tyto materiály přispět k naplnění revizních cílů a co je na nich jiného oproti klasickým učebnicím?
V rámci našeho autorského týmu jsme se rozhodli nejít cestou ostré revoluce, protože zkušenosti ukazují, že některé modelové skupiny organismů mají svůj smysl i tradičně. To, co ale děláme jinak, je, že se snažíme prolomit šablonovitost a zdůrazňujeme vztahy mezi organismy, jejich ekologii a evoluční adaptace.
Jedním z hlavních cílů je nabídnout širší spektrum aktivit, které pokrývají nejen typické úlohy na upevňování učiva, ale i úlohy zaměřené například na porozumění textům, práci s grafy a schématy nebo vědecké dovednosti, jako je stanovování otázek a plánování bádání. Snažíme se tak rozšířit možnosti, jak žáci mohou informace zpracovávat a používat.
Vítek Škop: To zní velmi zajímavě. Jak byste popsal typickou hodinu s využitím Vividbooks?
Každá hodina může vypadat jinak, protože materiály jsou navržené tak, aby byly flexibilní. Velkým problémem je uniformita, takže jsme se snažili nabídnout modularitu. Učitel si může vybírat mezi různými částmi podle potřeb třídy. Například na začátku hodiny můžeme využít grafickou reprezentaci, animaci nebo interaktivní text, který zahájí diskusi.
Texty mohou být použity pro samostatnou práci nebo sloužit jako opora při skupinových aktivitách. Pracovní listy a interaktivní úlohy pak nabízejí možnost pro aktivní učení nových poznatků a hlubší analýzu a tvorbu, i procvičování. Můžeme je přizpůsobit jak pro nadané žáky, tak pro ty, kteří potřebují více podpory.
Vítek Škop: Jaké jsou první ohlasy od učitelů, kteří vaše materiály používají?
Ohlasy jsou zatím velmi pozitivní, což nás samozřejmě těší. Učitelé oceňují především to, že materiály nenabízejí jen tradiční výukový obsah, ale zdůrazňují propojení témat, evoluční principy a vědecké myšlení. Často nám říkají, že v jiných učebnicích nenacházejí takový rozsah propojených aktivit. Jsme rádi, že se náš přístup líbí a že je materiál připravený i na nové požadavky RVP.
Vítek Škop: Pracujete na nové knize pro osmý ročník o člověku. Můžete nám o ní říct víc?
Ano, kniha věnovaná člověku bude nejrozsáhlejší z celé sady. Chceme zajistit, aby kniha pokrývala celý školní rok a aby byla užitečná pro učitele i žáky ve všech směrech. Budeme se zabývat nejen klasickou anatomií a fyziologií člověka, ale také obecnými principy fungování organismu, jako jsou pohyb, řízení, výživa, reprodukce a zdraví.
Zvláštní důraz klademe na propojení s výchovou ke zdraví a environmentálními aspekty, takže například při studiu trávicí soustavy se žáci zabývajínejen anatomickými detaily, ale také stravováním a vlivem člověka na životní prostředí při získávání potravy a zpracování odpadu. Chceme, aby kniha vedla k uvědomělosti o vlastním těle a péči o zdraví, což je velmi důležité nejen z pohledu vědy, ale i z pohledu životního stylu.
Vítek Škop: To zní skvěle. A kdy se plánuje její vydání?
Kniha by měla být připravena na konec listopadu 2024, abychom ji mohli začít používat od příštího září nebo případně již od ledna. Těšíme se, až ji učitelé a žáci začnou používat.
Vítek Škop: Váš autorský tým je poměrně rozsáhlý a pestrý, proč jste zvolili tuto cestu?
Náš tým tvoří pět lidí, což je víc než obvyklý jeden nebo dva autoři. Rozhodli jsme se jít touto cestou, protože chceme, aby naše učebnice byly použitelné pro různé typy škol a různé skupiny žáků. Každý z nás má zkušenosti z jiného prostředí, od venkovské školy po městské víceleté gymnázium, a díky tomu můžeme lépe porozumět potřebám různých učitelů a žáků.
Často jsme naše materiály testovali přímo ve výuce, abychom měli jistotu, že budou dobře fungovat. Zkušenosti a praktické ověřování na různých školách nám umožňuje zohlednit různé potřeby a situace, se kterými se učitelé potýkají. Díky tomu můžeme nabídnout materiály, které jsou flexibilní a mohou se přizpůsobit různým podmínkám a potřebám.
Vítek Škop: Myslím, že to je skvělý přístup. Moc děkuji za váš čas a všechny informace, které jste nám poskytl. Těším se, až se vaše nové učebnice dostanou do škol a začnou pomáhat žákům lépe porozumět přírodním vědám.
Karel Vojíř: Já také děkuji, bylo mi potěšením. Doufám, že naše práce přispěje k tomu, aby přírodopis byl pro žáky zajímavý a přínosný, a těším se na další spolupráci s vámi i dalšími učiteli.
